Staré uhelné kotle už končí, místo plynu můžete dát šanci levnějším peletám

21.3.2022

Od září končí možnost provozovat staré kotle první a druhé emisní třídy. V době skokového nárůstu cen plynu se nabízejí další možnosti, jak vyřešit vytápění rodinného domu pomocí pelet, což je v této situaci levnější varianta. Už proto, že pro lidi vyměňující staré kotle pořád platí, že mohou získat příspěvek v rámci kotlíkových dotací.

„Různé způsoby vytápění spolu vždycky soupeřily, tedy konvenční zdroje jako plyn nebo elektřina a obnovitelné zdroje, například pelety. Ceny byly vždycky podobné s rozdílem několika procent. Ale poté, co se ceny dřeva kvůli kůrovci snížily a naopak po krachu Bohemia Energy a kvůli válce na Ukrajině tolik vyrostly ceny elektřiny a plynu, se situace dramaticky změnila. Plyn stojí dvakrát tolik než pelety a ve srovnání s kusovým dřevem je ten poměr ještě vyšší,“ popisuje předseda sdružení Klastr Česká peleta Vladimír Stupavský.

Hlavně u cen plynu k tomu přistupuje ještě nejistota, co se s nimi bude dít v nejbližších měsících nebo letech. Trh je obecně rozkolísaný, protože se k tomu přidávají ještě nejistoty, kdy výrobci tepelných zařízení často nemají z čeho vyrábět. Nemají plech, takže se prodlužují časy dodávek. 

Vyberete si kotel, ale nemůžete ho mít druhý den, ale často až za měsíc. Je to podobné jako s automobilkami, které kvůli nedostatku čipů nabízejí nové auto třeba až za rok.

Pro lidi potřebující vyměnit starý kotel za ekologičtější je tu ještě další problém. V jejich obci prostě není běžně přístupná plynová přípojka, takže nemají možnost vybrat si. Buď budou topit opět uhlím, anebo dřevem, mohli by postavit nádrž na olej nebo propan. Anebo zkusit peletu.

Kdo může topit peletami

„Podle statistiky je asi tři sta tisíc domácností, kde je třeba vyměnit nový kotel za starý. To vůbec fyzicky nelze stihnout. Kdyby se všichni existující topenáři vrhli do práce, tak by možná stihli vyměnit čtyřicet tisíc kotlů ročně. Na druhou stranu je to jenom číslo, které se zkoumalo na úzkém vzorku obyvatel při sčítání lidu, a část z nich jsou domy, kde už měli navíc třeba i další zdroj vytápění a starý uhelný kotel měli jen jako druhý záložní zdroj tepla. Takže počítáme, že ve skutečnosti by to mohla být jenom polovina,“ říká Stupavský.

Na nezávislém webu TZB-info si můžete provést výpočet podle specifikace svého domu.

Tyto domácnosti ještě teď mohou čerpat takzvanou Kotlíkovou dotaci, která je poměrně štědrá a umožní na výměnu kotle čerpat až 130 tisíc korun, od tohoto roku se počítá s rozdělením domácností na nízko- a vysokopříjmové, v němž se liší velikost dotace. 

Nízkopříjmové domácnosti mohou dosáhnout až na 95 procent nákladů, u vysokopříjmových to bude 50 procent nákladů na instalaci nového ekologičtějšího typu vytápění. Podstatný je strop 130 tisíc, se kterým je třeba počítat. 

Takže když máte v plánu pořídit tepelné čerpadlo za 400 tisíc korun, budou celkové náklady jiné, než když koupíte nový kotel za sto tisíc včetně instalací, kdy vám státní dotace skoro celé pořízení zaplatí.

Smůlu mají ti, kdo vsadili na pochopitelný komfort vytápění plynem, koupili dotovaný plynový kotel a měli přípojku přímo za domem. Ti nemohou s pomocí státu v této situaci už počítat. 

Samozřejmě si mohou pořídit kotel na pelety nebo na dřevo jako druhý levnější zdroj tepla, ale za své. „Měli by mít na paměti, že by měli původní dotovaný kotel provozovat ještě deset let, minimálně ho mít v provozuschopném stavu,“ připomíná Stupavský. 

Kolik stojí vytápěni peletami

„Cena se liší podle toho, zda kupujete pelety v létě nebo v zimě. V průměru je to asi šest tisíc za tunu. Průměrný domek spotřebuje za zimu asi čtyři až pět tun, takže asi za třicet tisíc korun,“ vypočítává Stupavský.

Ve dřevu by to bylo asi dvacet, šedesát tisíc v plynu a osmdesát v elektřině. Dnes si už elektrickou variantu, po historické zkušenosti, kdy se propagovalo elektrické vytápění těsně před tím, než se prudce zdražilo, neinstalují domácnosti, které nemají výrazně zateplené domy. Elektrokotle se dnes instalují spíš do nízkoenergetických domů. 

Celý článek najdete na iDnes.