Staré kotle končí. Od ledna si je už nekoupíte

25.11.2013

Čoudící komín, ze kterého vychází prapodivný, jen těžko dýchatelný dým. I tak vypadá obrázek českých a moravských vesnic a měst na podzim i v průběhu zimy. V Česku je podle posledního sčítání lidu asi 650 tisíc domácností, které topí kotlem na tuhá paliva. Z toho je půl milionu kotlů, které jsou v nejhorší, tedy 1. a 2. emisní třídě. A právě jim už zvoní pomyslná hrana.

Lidé sice mohou dál v neekologických kotlích topit, ovšem i v tomto případě platí heslo „všeho do času“. Úplný zákaz topení v neekologických kotlích přijde za osm let, v roce 2022. Týká se to kotlů či teplovodních krbů o tepelném příkonu 10 až 300 kW, které se používají k ústřednímu vytápění.

Pokud jde o jednotlivá kamna k vytápění místností (typicky na chatě), přísnější pravidla se na ně nevztahují.

Investice? Drahá, ale návratná

Že končí prodej neekologických kotlů už v lednu, lidé spíše nevědí. „Vědí to určitě výrobci a poctiví prodejci, ale většina lidí to spíše netuší,“ odhaduje výkonný ředitel Asociace podniků topenářské techniky (APTT) Mojmír Krátký.

Přitom doba pro výměnu kotle je více než vhodná. Stát rozdává dotace v rámci Nové zelené úsporám a jednotlivé kraje začaly poskytovat i tzv. kotlíkové dotace. Zatímco pořízení kotle za 60 či 80 tisíc se bude domácnosti vracet minimálně deset let, s dotací od státu či kraje se investice podle dřívějšího odhadu ministerstva životního prostředí zkrátí na polovinu.

Nedostatečná kontrola

Jak zdůrazňuje Mojmír Krátký z APTT, spuštění Nové zelené úsporám přineslo jednu důležitou, i když nepříliš viditelnou změnu. „Výrobky, na které se poskytuje dotace, procházejí skutečným ověřením kvality včetně prověření certifikátů od renomovaných zkušebních laboratoří,“ vysvětluje Mojmír Krátký. Při prvních pokusech o kotlíkové dotace se objevily i případy, kdy úředníci nedostatečně zkontrolovali certifikáty kvality.

V případě kotlů totiž funguje celoevropské uvádění na trh. Stačí tak, aby kotel měl „razítko“ z jakékoliv země 
a může se prodávat i v Česku. Ovšem kvalita kotlů je v EU rozdílná. V Česku platí jedny 
z nejpřísnějších podmínek 
a zdejší výrobci musejí před uvedením kotle na trh absolvovat zkoušky za statisíce korun.

U starších domů je to horší

Výměna kotlů a další opatření, jako je zateplení či pořízení nových oken, mají svůj ekonomický aspekt. Na začátku je poměrně velká investice, ale následují reálné úspory.  Zatím totiž Češi stále platí za energie značné částky. Dokázal to i poslední průzkum agentury STEM/MARK pro Raiffeisen stavební spořitelnu (RSTS). Podle něj nyní 54 procent domácností zaplatí za vytápění více než 24 tisíc korun ročně. Markantní je to 
u starších domů. Tak třeba výměnu kotle zatím provedlo jen 29 procent domů postavených mezi lety 1914 a 1964 a 34 procent domů starších sta let. „Jen sedm procent majitelů rodinných domů si uvědomuje, že by výměnu kotle potřebovali,“ potvrdil Lukáš Kopecký z RSTS.

Nové kotle se samozřejmě odrážejí na lepší kvalitě ovzduší. Zatímco starý kotel
první a druhé emisní třídy vyprodukuje za jednu topnou sezonu až 250 kilogramů škodlivého popílku, nový automatický kotel třetí emisní třídy za tu samou dobu vypustí do vzduchu „jen“ šest kilo škodlivin.

Zdroj: Deník
Čtěte více na: http://www.denik.cz/ekonomika/stare-kotle-konci-od-ledna-si-je-uz-nekoupite-20131013.html