S dřevěnými peletami z českého smrkového dřeva za topení ušetříte až 30 000 korun ročně

31.10.2013

Topivem budoucnosti se stávají pelety. Pokud byste chtěli začít topit peletami  již od nejbližší topné sezóny, vyplatí se myslet na koupi vhodného kotle již v létě. Kvalitní smrkové pelety  se vyrábějí v Moravskoslezském kraji na hranici mezi zalesněnými Beskydami a ostravskou průmyslovou aglomerací. Celá oblast má dlouholeté zkušenosti s těžbou, zpracováním a také vytápěním černým i hnědým uhlím. Zahájení výroby dřevěných pelet  je naději pro tamní obyvatele, kteří každodenně dýchají vzduch s vysokým obsahem škodlivin. Již dnes je totiž cena pelet  s uhlím srovnatelná, a tak by do budoucna mohly jako zdravější alternativa v českých kotlích uhlí nahradit.

Kvalitní dřevní pelety  se vyrábějí stlačením a lisováním smrkových pilin a hoblin v malé válečky. Mívají v průměru 6mm a délku do 4,5 cm, obsahují vždy méně než deset procent vody a mají konstantní hmotnost a hustotu. To vše ovlivňuje jejich kvalitu a výhřevnost, která je minimálně 5 kWh/kg. Kvalitní dřevěné pelety  zajišťují optimální využití vašeho topného zařízení a nejlepší výhřevnost.

Pelety  jsou dnes v mnoha zemích, například v Rakousku, Německu nebo Švédsku osvědčenou alternativou vytápění, rostoucí popularitě se těší také u nás, kde oceňujeme především komfort vytápění. Výhodou jsou také stabilní ceny pelet , což dokumentuje každoroční nárůst instalací nových kotelen. Topení peletami  je dnes snadno dostupné i díky dopravě cisternou přímo do zásobníku kotle jednou za rok.

Deset důvodů pro topení peletami:

• přírodní ekologické palivo, které šetří životní prostředí
• vysoká výhřevnost (5 kWh/kg nebo 18 MJ/kg)
• jednoduchá manipulace (15 kg pytle, popř. doprava cisternou přímo do zásobníku kotle)
• v porovnání s fosilními palivy stabilní cena v dlouhodobém horizontu
• sofistikovaná technologie výroby je zárukou stálé kvality
• komfort topení – srovnatelný s plynovým vytápěním
• kvalitní smrkové pelety  neobsahují umělá chemická pojiva, síru, halogeny či těžké kovy
• při spalování vzniká minimální množství popela (pod 5 g na 1 kg pelet )
• popel z kvalitních smrkových pelet  lze použít jako hnojivo na zahradě
• vysoký objem výroby zajišťuje jistotu dodávek po celý rok

Kotle na pelety  se postupně stávají součástí českých domácností i velkých kotelen a o topení dřevními peletami  je stále více zájemců. Je to skutečně levnější než plyn nebo uhlí? Jak je to s dodávkami a s kotli na toto palivo? A hodí se pelety  skutečně do každého domu?

Peleta  je palivo z čisté dřevní piliny a její jednotný tvar i složení byly vytvořeny, aby zajistily co nejvyšší komfort při obsluze a vysokou koncentraci energie v palivu. Přestože topení peletami  nemá dlouhou historii, každoroční nárůst počtu prodaných peletových kotlů a objemu vyrobených pelet  je slibný.

Kdy se vyplatí vytápění peletami?

Ve velkých závodech se k výrobě pelet  používají prstencové peletové metrice, v malých výrobnách stačí k výrobě deskové metrice. Velkým tlakem za vysokých teplot se suchý dřevní prach, drť nebo piliny zpravidla zpracovávají do tvaru válečků o průměru 6 mm a délce 40 mm. Chemické pojidlo se nepoužívá, stačí asi jedno procento škrobu.
Pro výrobu pelet  je nejlepší čistá odkorněná smrková pilina. Klasické kotle na pelety  neumí spalovat jiné než certifikované pelety , problémy dělá popelnatost vyšší než 0,5 procenta z objemu i nižší bod tavení popela – popel struskuje a napéká se na hořáky. Pelety  lze koupit ve stavebninách, prodejnách řeziva, obchodních řetězcích, ale i u topenářů či malých výrobců. K zákazníkům se pak pelety  dostanou v patnáctikilových pytlích, v tunových baleních (tzv. big­bag) nebo jsou rozváženy cisternou. Osobní odběr je nepraktický, sáčky s peletami  by měli používat výhradně chataři.

Z cisterny lze pelety  „nafoukat“ do zásobníku ve sklepě vzdáleném až 30 metrů. V ČR je zatím doprava cisternou podceňována, ale má velký potenciál. Jedním z omezení je nyní poměrně málo míst, kde lze pelety  do cisterny „natankovat“. Sama doprava představuje pětinu až čtvrtinu z ceny pelet , ale pokud zájemce disponuje sklepem na 20 až 30 tun, pak je doprava levná a efektivní. Tato nabídka se ale týká zejména škol, municipalit, hotelů nebo firem. Ve větších objemech lze ušetřit 20 až 50 procent nákladů oproti vytápění plynem nebo elektřinou.

Průměrný rodinný dům má tepelnou ztrátu okolo 60 až 70 GJ za rok. Nejlevnějším palivem je dřevo, následují pelety  a hnědé uhlí. Reálná průměrná výhřevnost pelet  v původním vzorku se pohybuje okolo 18 GJ/t, což je více než u hnědého uhlí. I když lze ve starších kotlích spalovat uhlí nebo dřevo, určitě tam budou hořet i pelety. Spalování pelet  v jiných kamnech a kotlích na tuhá paliva, než k tomu určených, je technicky možné, ale zcela určitě nevýhodné. Pelety  lze spalovat pouze v kamnech s automatickým podáváním paliva. Pelety  sice odhoří kdekoliv, ale drobná částice prudce vzplane, přetopí kamna, kotel a teplo se nestačí předat. Do automatických kotlů totiž padají granule po dvou až deseti kusech.

Produkty firem se liší jen v koncepci

Na domácím trhu s kotli je celá řada rodinných firem a jejich produkty se liší v podstatě jen v koncepci, kde je umístěn zásobník, a ve schopnosti spalovat různé druhy pelet  a dalších ekopaliv. Zásobník může být přímo na kotli, vedle něj, vzadu, nebo samostatný blízko kotle. Materiál, ze kterého je zásobník vyroben, může být kov nebo látkové silo.

Zdroj: Hradecký deník, 27. 9. 2013