Prahu vyměnili za dům na venkově, kde si plní své sny

26.5.2016

Na chalupě u prarodičů v jižních Čechách, v malé vesničce poblíž Strakonic, trávila Marie víkendy a prázdniny už jako dítě. Po svatbě s Viktorem sem pak jezdili spolu. Stále méně se ale chtěli vracet do Prahy, až se zde usadili natrvalo. K atmosféře domova přispívá vytápění kotlem na pelety. Specialitou domu je sítotisková dílna.

Komfortní vytápění peletami

Oba manželé venkov a přírodu velmi milují. Zdejší prostředí považují za skvělé také pro syna Otíka, proto se rozhodli odejít z Prahy a dům postupně zvelebovat.

O mnohé úpravy jejich obytného domu, který bez dílny čítá asi 160 m2, a dalšího přilehlého domu, se už v uplynulých letech zasloužil tatínek Marie.

V druhém domě kdysi bývala hospoda a také dnes je příležitostně jako hospoda využíván. Dům byl ale opravený především proto, že se zde už léta pořádají mezinárodní dětské tábory a Marie se jich účastní jako vedoucí.

Architektům Václavu Horeckému z firmy Naga a Martinu Vrátníkovi ze studia Moa sdělili své představy, ale ponechali jim volné ruce. Limitování byli jen finančně.

Aby mohl být kamenný dům celoročně obývaný, bylo ho třeba dokonale izolovat. Dnes ho vytápí kotel na pelety a k tepelné pohodě také přispívají malá kamínka v přízemí.

Podlaha v patře je smrková, ošetřená bílým parketovým voskem.

Multifunkční hala

Otevřená hala, která bude časem přepažena a vznikne z ní dětský pokoj, má multifunkční využití. Zatím slouží jako herna, příležitostně i jako fotoateliér. Místo zde našel recyklovaný nábytek a také bicí souprava pána domu.

„Jakmile se narodí další dítě a bude třeba vytvořit dětský pokoj, hala v patře se předělí. Zatím je škoda otevřený prostor štěpit,“ plánuje Marie.

V pokoji pro hosty jsou využívány dvě staré, věkově nesourodé, ale se vším všudy původní skříně a mosazná lůžka z Mariina dětství. Místnost slouží také jako příležitostná pracovna.

Poklady z popelnic

Interiér si manželé zařizovali sami. „Jsou to vlastně seskládané tři domácnosti, něco tady zůstalo po dědečkovi a hodně věcí jsme už ve svých předchozích bytech měli my,“ vysvětluje Viktor.

Při vyklízení cizího domu zachránili manželé tuto starou ložnici před likvidací. K pohodlnému užívání stačilo, aby Viktor zhotovil nový rošt.

„Oba jsme takoví hraboši, hodně předmětů jsme zachránili z popelnice, jiné jsme objevili v bazarech a v různých vetešnictvích,“ dodává Marie.

O retro nábytek se zajímala už dávno, v čase, kdy ani zdaleka nebyl tak módní záležitostí jako dnes. Mnoha oblíbenými kusy nábytku v bruselském stylu z 60. let měla vybavený i svůj pražský byt.

„Ani přes jeho výhody nemáme v oblibě vybavení na míru. Rádi interiér obměňujeme, často předměty přestavujeme a jinak kombinujeme,“ prozrazuje Marie.

„Jsme hodně vysazení na barvy, proto jsme chtěli vytvořit byt jako jednoduchou bílou základnu, v němž krásně vyniknou. Máme rádi příběhy starých předmětů a těší nás je recyklovat. Sami si je podle potřeby upravujeme a vracíme je zpět do života,“ uzavírá.

Autorkou článku je Lenka Saulichová z www.modernibyt.cz, fotografie v článku: www.modernibyt.cz.