Pokuty za nevyhovující kotel? Už za dva roky

21.4.2015

Více než dvanáct a půl tisíce vysočinských domácností podle údajů Českého statistického úřadu mezi lety 2001 a 2011 zavrhlo uhlí a přešlo na jiný druh paliva. Koks nebo brikety dává do kotle osmadvacet tisíc rodin. K vytápění nejčastěji využívají plyn. Tím topí přibližně třikrát více domácností – 74 988.

Podobná čísla přichází i z Jihomoravského kraje. I tam za deset let opustilo od topení uhlím dvanáct tisíc rodin. Počet však klesl na pouhých osm tisíc. Ostatní volí pohodlí v podobě plynu a elektřiny nebo cenově výhodnější suroviny. Třeba dřevo.

Mnozí jím nahradili podstatně dražší plyn. Například František Drobilič topí v rodinném domě už jen dřevem a peletami. „Pokud má člověk dobrý přístup ke dřevu například v lese, vyplatí se to,“ je přesvědčený. Podle něj nejvíc peněz za otop ušetří ti, kdo se tak jako on nebojí práce. „A mají čas, takže si dřevo naštípou a přivezou sami,“ doplnil Drobilič.

Polenům z listnáčů dává přednost také padesátiletý Karel Kučera, který navíc ve svém domě na okraji Znojma pevné palivo střídá s elektřinou. „Tuto kombinaci jsem zvolil kvůli situaci na trhu, abych měl dva nezávislé zdroje tepla,“ vysvětlil.

Přivádět plyn k jeho domu je nepraktické a drahé. „I náklady na případný zásobník se mi zdály vysoké, proto jsem ho vyloučil,“ dodal Kučera. Topí hlavně dřevem. „Výhoda jsou minimální náklady, drobná nevýhoda prach a čas, který člověk musí věnovat obstarání a přípravě suroviny,“ shrnul Kučera.

Ne každému se ale cesta za dřevem do lesa vyplatí, a proto musí topit něčím jiným. Třeba uhlím nebo biomasou. Jiní dokonce spalují materiály, které jsou pro kotle nevhodné a zamořují ovzduší.

S tím se setkává třeba starosta Drnovic na Blanensku Petr Ducháček. „Někteří spalují i nevhodné materiály, kouř z komínů zamořuje okolí nepříjemným zápachem a lidé si stěžují. Je to problém. Nevydali jsme vyhlášku, která spalování v kotlích v obci upravuje. Budeme se tím ale asi na zastupitelstvu zabývat,“ podotkl Ducháček.

Dřív než v Drnovicích dojdou k výsledku, může spalovače postihnout trest v podobě tučné pokuty. Stát totiž v novele zákona o ochraně ovzduší stanovil přísné podmínky. První dopad novely se projevil k prvnímu lednu 2014, kdy zmizely nejméně ekologické a zároveň nejlevnější kotle první a druhé emisní třídy z obchodů. Zůstávají však v mnoha domácnostech.

„Lidé se musejí od prvního ledna 2017 připravit na povinnost na výzvu obecního úřadu předložit revizi kotle. Pokud tak neučiní, hrozí jim pokuta až dvacet tisíc korun. První revize je povinná do jedenatřicátého prosince 2016, povinné budou jednou za dva roky,“ vysvětlil specialista na ekologické spalování a předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský.

Stát se rozhodl ekologii prosazovat a pro následující roky velmi zpřísnil podmínky vytápění. „Po prvním září 2022 nebude možné v domácnostech vůbec topit zařízeními první a druhé emisní třídy,“ upozornila mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Majitelé kotlů, kteří po tomto období neprokážou, že jejich kotel splňuje požadavky aspoň třetí emisní třídy, dostanou pokutu padesát tisíc korun. A další pokutu padesát tisíc korun za spalování zakázaných paliv, jako například odpadů.

Emisní třída se tak stala zásadním měřítkem kvality kotle a výrobci přicházejí s technologiemi, které odpovídají nejvyšší páté emisní třídě. V této kategorii jsou nejlepší kotle na biomasu, jako jsou pelety nebo dřevo, kde je možné snížit množství škodlivých emisí na minimum.

Článek vyšel v Třebíčském deníku, autorka Věra Sychrová.