Komfortní topení peletami v unikátním hausbótu v Praze

5.12.2014

Topení peletami zvítězilo u majitelů nad ostatními variantami vytápění a ukázalo se, že pelety mají převahu i na vodě. Jakub Hejna a jeho partnerka Jana totiž nebydlí v běžném bytě, ale v hausbótu na Vltavě. Oba dva se podíleli na vizi i realizaci svého atypického bydlení.

Kdo si představuje bydlení v hausbótu jako bydlení na loďce, byl by překvapen. Hausbót majitelů má dispozici 3+kk a rozměry 12,5 × 6 m, a to bez terasy (ta má přibližně 12 m2), s nádherným výhledem na vodu i do okolí. Rádi na terase stolují nebo jen odpočívají.

Výška místností je v hausbótu netypických 260 cm. Nechybí prostorná koupelna a samostatná toaleta, půdorys domu se příliš neliší od běžného bytu a je dílem především Jany, která je profesí architektka.

Jakub se zaměřil na technická řešení, i když profesí je střihač a režisér. Je majitelem a zakladatelem filmového studia Young-film. „Samostudium“ hausbótů vzal velmi vážně a věnoval mu spoustu času.

Pečlivost se Jakubovi vyplatila. Ani po roce užívání nenašli majitelé žádný závažnější technický problém, který by jim komplikoval život.

Vyhrálo topení peletami

Patrně jako jediný hausbót v Česku je vytápěn peletami. V kombinaci s podlahovým topením jde nejen o unikátní řešení, ale také velmi cenově výhodné: jednou za dva dny se nasype pytel s peletami (cca 80 Kč) do kotle, takže za 1 200 Kč na měsíc mají obyvatelé hausbótu teplo i teplou vodu. Tu musí v létě zatím ohřívat bojler, časem by se však o ni měly postarat solární panely na střeše.

Peletový kotel italské výroby UNGARO s výměníkem vyhřívá vodu v akumulačním zásobníku. A to jak užitkovou, tak i topnou pro podlahové vytápění. „Podlahové vytápění bylo právě jedním z důvodů, proč jsem volil peletový kotel. Dále pak dražší tarif na elektřinu tady v přístavu, bez možnosti nočního proudu,“ říká Jakub.

Topení elektřinou se Jakub chtěl od začátku vyhnout. Plynové vytápění na lodi by také nebylo praktické. Topení klasickými kamny na dřevo nebo krbem by jistě dům vytopilo a vytvořilo příjemnou atmosféru ohně. Nicméně, postrádalo možnost automatického zapnutí kotle přes mobil nebo termostat.

„Máme male dítě, představa, že přicházíme domů a zatápíme v kamnech, byla nemyslitelná,“ komentuje volbu vytápět peletami Jakub. „Zkrátka peletový kotel jednoznačně zvítězil, zvláště když mohu skladovat 15 kg pytle na pelety v přilehlém karavanu na břehu a jeden pytel pelet vydrží na dva dny topení,“ dodává.

Hausbót je vysněným bydlením

A proč vyměnili jistotu bydlení v bytě na Letné za sen? „Já jsem celé dětství trávila léto na hausbótu, Jakub bydlel skoro rok v obytném přívěsu na jednom z pražských ostrovů, seznámili jsme se v době, kdy začal o hausbótu přemýšlet. Šli jsme do toho střemhlav,“ vzpomíná Jana.

Tříletý syn je z bydlení na Vltavě nadšený. „Má tady své labutě, své kachny, jen na něho musíme dávat pozor. Je to stejné jako byt v pátém patře, tam také nemůžete nechat otevřená okna a nechat dítě bez dozoru,“ vysvětluje maminka Jana. Oceňuje zejména úžasný klid a pohodu, kterou jim netradiční bydlení nabízí.

Nabyté zkušenosti může teď Jakub znovu zúročit, s kamarádem se pustil do stavby dalšího hausbótu, jen pár set metrů od svého. Zda v něm kamarád bude bydlet, nebo jej prodá, se teprve uvidí.

Plovoucí dřevostavba

Hausbót je vlastně dřevostavba z lehkých sendvičových panelů ze stavebního systému K – KONTROL. Panely tvoří dvě OSB desky s izolační náplní ze stabilizovaného samozhášivého polystyrenu EPS.

I když má 1 m2 panelu s tloušťkou 210 mm hmotnost pouze něco přes 20 kg, celá stavba představuje přibližně 40 tun. Svůj podíl na tom mají i použitá trojskla do hliníkových oken. „To jsem celý já, raději všechno předimenzuji, abych měl jistotu, jenže se ukázalo, že to byla zbytečná obava. Topit začínáme, až když je venku kolem nuly,“ říká Jakub.

Stavba je umístěna na ocelových plovácích, které se vyráběly tři měsíce. Ocel má tloušťku 5 mm, což je opět výrazně více, než bývá obvyklé, mnozí majitelé hausbótů se spokojí s 3 mm plechy. Výrobu plováků svěřila rodina možná nejzkušenějšímu staviteli, který jich snad za třicet let, co se této činnosti věnuje, vyrobil už nespočet.

Pohodový interiér

Zařízení hausbótu se od interiérů moderních novostaveb nijak neliší. Po roce bydlení hausbót stále zařizují a zabydlují. „Námořnické“ motivy se promítly jak do kruhových okének ve dveřích, tak do výběru obrázků na stěnách. Jde však jen o příjemné detaily, ne snahu vytvořit z hausbótu „lodní“ kajuty.

Kvůli fasádě, která svou koncepcí připomíná „škrtátko“ na krabičce od sirek, se majitelé občas smějí, že bydlí právě v ní. „Na dům jsem se necítil, tak jsem se pustil do hausbótu, teprve během stavby mi došlo, že je to ještě náročnější, protože stavím dům a loď zároveň,“ usmívá se teď už spokojeně Jakub.

Článek vychází z Idnes.cz: http://bydleni.idnes.cz/bydleni-na-hausbotu-v-praze-df3-/dum_osobnosti.aspx?c=A141028_124542_dum_osobnosti_rez, autorka Alena Řezníčková a z informací od majitele hausbótu Jakuba Hejny.