Jeden den s řidičem Waldery na cestách
10.12.2020
Pojďte s námi prožít jeden den na cestách na západ od Prahy s Romanem, který u Waldery rozváží dřevěné pelety a brikety. Roman ve svých 45 letech vyměnil pohodlnou kabinu kamionu brázdícího Evropu za toulky po českých vesničkách s náklaďákem plným paliv a s terénním vozíkem.
Řidičův den začíná brzy ráno a někdy i večer předtím. Auto je potřeba naložit a kus trasy si někdy i přes noc “nadjet”, abychom všechno v sezoně stíhali. Na naše Volva naložíme až 16 palet. Někdy je to jednoduché, to když se jede k jednomu či dvěma zákazníkům. Jindy rozvážíme i pro osm zákazníků najednou. Je nutno všechno časově sladit, naplánovat trasu přes všechny zákazy, uzavírky, nízké mosty. To není práce na pár minut, naše kolegyně i řidiči se občas nad kombinacemi variant závozu docela zapotí.
Vyrážíme na cestu
Máme naloženo a můžeme vyrazit. Romantika starých náklaďáků s obrovským volantem a ohmatanou řadící pákou je dávno pryč, kabina připomíná spíše výpočetní centrum. To máte displej navigace a vážního systému, terminál na placení kartou, mobilní tiskárnu, krabičky mýtných systémů.
Obsluha je náročná, ale řidiči zase mají podvozek na vzduchu, dobrou a vybavenou kabinu a silné motory s automatem. Plus ojedinělé podvozky tridem, kdy zadní trojnáprava auta je tvořena dvěmi natáčecími a zvedacími osami, takže naložené auto jede po deseti kolech a prázdné jen po šesti, to při manévrování u zákazníků velmi pomáhá.
Pelety na Křivoklát
Dnes Roman vyráží do obcí okolo Kladna a Křivoklátu. Začínáme u zákazníka, který má sklad ve výšce 1,5 m nad komunikací a náš manipulátor poprvé ukazuje, kde je jeho síla. Je to klasický příběh: zákazník pracuje v IT, částečně z domu, rekonstruoval starší nemovitost a kotel na pelety mu přináší potřebný komfort a pohodlnost při vytápění. Platí samozřejmě kartou. A skládal by to nerad sám.
Druhý dnešní zákazník je velmi starý pán s nádhernou zahradou na Křivoklátu, který má akční dceru. Ta objednává pelety pro oba a rázně diriguje, kam to Moffett má složit před kůlnu. Kdyby měli za domem širší uličku, pomohli bychom ještě blíž, ale to asi za rok, chystají se příjezd rozšířit. My potřebujeme na průjezd ideálně 2.5 m, ale pořád je to výrazně pohodlnější, než co zvládala konkurence. Ta jim předtím skládala palety před vrata z auta se zvedacím čelem.
Brikety na zkoušku
Pokračujeme dál na západ. Máme tu nového zákazníka v menším městečku, objednal si paletu briket na zkoušku, na přitápění krbovkami. Ale myslíme, že se zase uvidíme. Je rovnou nadšený ze vzhledu palety válcových briket a překvapen, že se nebudeme ve třech rvát s paleťákem po cestě plné kamínků, po nájezdu do garáže a přes její práh, na což měl připraveny další kamarády. Tohle dává náš vozík s přehledem a chlapi si holt pivko za pomoc musí dát při jiné zámince…
V další vesničce nakupují pelety dohromady dva zákazníci v jedné ulici, jde jim o lepší cenu a jeden nás doporučil druhému, protože s našimi peletami měl loni skvělou zkušenost. Mnohem méně popela bez spékání a žádný otravný prach v sáčku. Bohužel jeden z nich má branku užší, než paleta. Tady by neuspěl nikdo a náš Moffett je tu jen na pobavení okolojdoucích. Ona je to vždy zajímavá atrakce, tříválec Kubota docela vrčí, maják a LED světla se nedají zahanbit, je to malé pozdvižení na vsi.
Polňačka s přehledem
S Romanem stíháme ještě rychlou kachničku v motorestu coby náš pozdní oběd a míříme na poslední vykládku. Zde se náš vozík ukáže v plné síle. Jsme už v chmelařské oblasti, zákazník bydlí na polní cestě, která je tak úzká, že musíme auto zastavit až o sto metrů dál a z rozbahněného plácku vyložit naše pelety a zavést je zpět do venkovského domku. Za půl hodiny je 5 palet pelet na místě pod přístřeškem, zvedáme nápravy a míříme zpět na základnu.
To, co je na té práci nejlepší, jsou spokojení lidé. Jsou nadšení, že jim pomůžeme, těší se na své kamarády řidiče a že se zase přes zimu s Walderou zahřejí.
