Jaké rostliny hnojit dřevním popelem? Růže, rajčata i ovocné keře
19.3.2024
Obyčejný dřevní popel, který získáte zadarmo spalováním dřeva, poslouží jako skvělé hnojivo. Hlavní předností popela je vysoký obsah minerálů, především fosforu, draslíku, sodíku a vápníku. Jaké rostliny potěší popel nejvíc a kterým by takové hnojení jistě neprospělo?
Spalujete dřevo v kotli či krbu? Udíte, grilujete, nebo si prostě děláte v zahradě ohýnek? Popel určitě nevyhazujte a když, tak jedině na kompost. Využít lze dokonce i popel ze spalování listí a jiných rostlinných zbytků. Ostatně na podobném principu byl založen i dřívější zvyk vypalování mezí. Co lehne popelem, to se na jaře zase lépe a rychleji zazelená. Ožije.
Popel z dřevních briket a pelet ano, z uhlí ne
Na hnojení zahrady můžeme použít i popel z dřevních briket a pelet. Vyrábí se totiž silným stlačením dřevních pilin a hoblin bez jakéhokoli chemického pojiva. Tento popel je velice čistý i přírodní a svou kvalitou se neliší od popela ze spalovaného dřeva. Dokonce bývá o mnoho jemnější.
Opravdu však nelze použít popel ze spalovaného uhlí, obsahuje i těžké kovy a hlavně v hnojivech nežádoucí uhlík. Většina uhlíku uvolněného spalováním dřeva skončí v ovzduší, zatímco v případě uhlí zůstane vysoký obsah uhlíku právě v popelu.
Hnojte všechno kromě rostlin, které milují kyselé
Hnojit dřevním popelem můžeme v zahradě skoro všechno s výjimkou kyselomilných rostlin. U těch, které vyžadují pH spíše kyselejší a snesou i neutrální, musíme s popelem zacházet velice opatrně. Pro ostatní druhy, okrasné, ovocné i zeleninu, je však popel doslova zázrakem, který nám z peněženky nevytáhne ani korunu navíc.
Proč je popel pro rostliny tak blahodárný? Fosfor se podílí příznivě na tvorbě kořenů, semen, květů i plodů. Draslík posiluje mrazuvzdornost rostlin a odolnost vůči chorobám, jelikož působí příznivě na vyzrávání rostlinných pletiv. Sodík pro změnu pomáhá rostlinám lépe hospodařit s vodou a vápník podporuje správný růst především kořenů. A také zvyšuje pH.
Liší se pH popela z měkkých a tvrdých dřevin
S pH dřevního popela to také není úplně jednoznačné, po dřevu tvrdých dřevin (buk, dub a jiné) zůstane po spálení popel s vysokým pH, o dost vyšším, než dosahuje popel z měkkých dřevin. I podle toho se můžeme rozhodnout, který popel jakým rostlinám přidat. Vždy to však musí být s rozumem a úplně nejlepší je popel zapravit do půdy při její jarní přípravě.
Cenné, vzácné a úžasné hnojivo
Popel je vlastně velmi cenným, vzácným a úžasným hnojivem. Stačí přitom spalovat čisté dřevo, dobře vysušené, čímž získáme výborný materiál. Skvělé jsou i špatně spálené kousky dřeva, které se rozkládají pomalu, popel je sám o sobě hodně koncentrovaným hnojivem, které je třeba užívat jen v mírných dávkách.
Pokud třeba přidáváte popel do kompostu, stačí cca 4 kg popela na 1 m3 kompostu. Víc není třeba ani žádoucí. Z logiky věci nám vyplývá, že pro běžnou zahrádku stačí i množství popela odpovídající občasnému přitápění v krbových kamnech. Stačí si dávat vystydlý popel na stranu do vhodné nádoby a ve vhodnou dobu použít vhodným způsobem.
Kyselomilné druhy nesnáší vápnění
A pozor, pokud chcete přidávat kyselomilným rostlinám kompost obohacovaný popelem, raději si to rozmyslete a někde vedle si připravujte listovku bez popela, nebo si v lese nahrabejte lesní hrabanku vzniklou rozkládajícím se jehličím. Pro vysoký obsah vápníku popelem vlastně vápníme. A to kyselomilné druhy nesnáší.
Popel můžeme zapravovat do půdy, přihazovat na záhony okolo rostlin, klidně je můžeme i popelem trochu posypat, nic se nestane, déšť hmotu zase smyje a minerály se vsáknou do půdy. Běžně se popel sype také na trávníky v místech největšího výskytu mechů, kterým obsažený vápník také nechutná.
Článek vyšel v plné verzi na webu České stavby.