Dřevostavbu v Beskydech vytápí kotel na pelety

31.10.2016

Když přijde na bydlení ve vlastním domě, motiv se různí. Někdo chce do přírody, druhý miluje atmosféru venkova, třetí chce být energeticky nezávislým. Davidovi a Monice se to povedlo všechno. Vsadili na dřevo – při stavbě nosných zdí i později v kotelně. Dřevostavbu totiž vytápí kotel na pelety v kombinaci se solárními panely na střeše.

Dům svou jedinečností zaujal magazín Dřevo a stavby.

„Dřevo mám velmi rád,“ začíná vyprávění David.„Kdybyste se mě ale zeptala předtím, než jsme začali stavět, určitě bych vám popsal úplně jiný objekt. Dřevostavba nebyla právě to, o čem bych byl přesvědčen. Nadchl jsem se pro ni vlastně až po prvních schůzkách s architektem.

Davidova slova potvrzuje i architekt Karel Janča: „Napřed jsme se zabývali tím zásadním – tak zvaným malým urbanismem, neboli umístěním domu a jeho orientací na pozemku. K mé radosti jsme se rozhodli pro variantu po spádnici s levitujícím štítem a pro dřevostavbu s rámovou konstrukcí.“

Síla spočívá nejen v jeho materi.lov. skladbě, ale hlavně v jeho spojení s přírodou. To zprostředkovávají bohatě prosklené plochy fasád a dominantní průběžný vikýř v podkroví, který nabízí nádherné výhledy do přírody. Objekt domu svým řešením a orientací ke světovým stranám uplatňuje principy pasivního využití sluneční energie (kombinuje kotel na pelety se solárními panely) a je navržen s nadnormativním zateplením.

Patrná je i snaha o vytvoření přiměřené plochy obalové schránky objektu neboli tepelně ochlazované plochy budovy. Koncepce domu vychází z jednoduchého podélného dispozičního uspořádání, což se odráží i ve vlastní hmotové kompozici – jednoduchá kompaktní hmota završená sedlovou střechou se sklonem pětačtyřicet stupňů.

Oříškem byla prostorová vazba střešní nosné konstrukce. Ale proti argumentačnímu boji se správním orgánem to byl ten menší problém. Dům totiž měl být umístěn na pozemku ve třetí zóně Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Domov tvoří lidé

„O pozemku jsme měli jasno hned od začátku. Nachází se v části Rožnova pod Radhoštěm, kde jsem strávil své dětství. Znám tedy velmi dobře okolí a hlavně lidi, kteří zde žijí. Čím dál více jsem přesvědčen o tom, že můžete mít nejkrásnější místo na světě, ale pokud si nerozumíte s lidmi v jeho okolí, celé kouzlo se vytrácí.

Jsem velmi rád, že moje žena sdílela mou slabost pro toto místo a můj kamarád, architekt Karel Janča, zde dokázal navrhnout stavbu podle našich představ, to znamená moderní, funkční, propojující interiér s okolní přírodou, kde pokud to počasí dovolí, trávíme i s dětmi maximum možného času.“

V souladu s přírodou

Záměrem návrhu tedy bylo koncentrovat stavební program rodinného domu tak, aby stavba vyvolala co nejmenší zábor pozemků, a snaha o bydlení v souladu s přírodou, respektive návrh ekologického domu, který bude k přírodě šetrný nejen svým provozem (například vytápěním dřevěnými peletami), ale i použitím stavebních materiálů s nízkou výrobní energickou náročností, resp. materiálů z obnovitelných zdrojů.

„Do prostředí, kde jsme chtěli postavit, dřevo patří,“ navazuje David. „Dodnes tohoto rozhodnutí nelituji. Na projektu jsme společně pracovali téměř rok a jsem rád, že jsme tomu tolik času věnovali. Dnes si neuvědomuji jedinou věc, kterou bych řešil jinak. V kontextu rčení ´i cesta je cíl´ jsem se na realizaci vlastního domu těšil. Protože pracuji ve stavebnictví, řídil jsem si dodavatelský systém i realizaci sám. Nebylo to jednoduché a dělal jsem hodně chyb, které bych si před tím nepřipustil. Ale vše jsem za technické pomoci architekta dovedl do zdárného konce.“

Článek je úryvkem z magazínu Dřevo s stavby, připravila Dana Jakoubková, foto Jiří Ernest.