Češi se naučili topit dřevěnými peletami

16.1.2017

Lidé v České republice stále častěji využívají topení dřevěnými peletami. Je to levné, ekologické, problém se však objevil v kotlích. Ne každý totiž splňuje očekávání. Jedná se zejména o kotle zahraničního původu.

Jak si tedy dobře vybrat kotel? „Pokud patříte mezi půl milionu českých domácností, které mají nevyhovující kotel, můžete začít s výběrem hned. V roce 2017, kdy začnou povinné revize kotlů, pak nejen nedostanete pokutu, ale už budete mít splacenou počáteční investici,“ radí předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský.

Kotel nebo krbová kamna na pelety podle něj může člověk pořídit za cenu od šedesáti tisíc korun. Pokud si správně vybere kotel s ohledem na výkon, účinnost a cenu, investice se brzy vrátí v úspoře za vytápění. Až 85 procent ceny se dá navíc pokrýt z kotlíkových dotací.

První výzvy tzv. kotlíkové revoluce má většina krajů úspěšně za sebou. „Zájem domácností byl po celé zemi tak obrovský, že původní rozdělovaná třímiliardová částka je v některých krajích bezezbytku vyčerpána, a jsou i kraje, kde počet žádostí výrazně překročil původně vymezené prostředky pro první vlnu kotlíkových dotací. Proto jsme již na jaře jednali o dalším uvolnění peněz s Evropskou komisí, což se nám povedlo a díky tomu teď můžeme do krajů ještě letos poslat téměř 300 milionů korun,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Návratnost investice? Pět let

Vynaložené peníze na kotel se vrátí nejpozději do pěti let – nejen protože pelety jsou levnější než jiná paliva, ale nový kotel má také mnohem vyšší účinnost. Podle Stupavského je pro mnohé navíc investice do budoucna nevyhnutelná. Novela Zákona o ochraně ovzduší povoluje do budoucna pouze kotle třetí nebo vyšší emisní třídy, a na rozdíl od většiny uhelných kotlů, všechny automatické kotle na pelety tato kritéria splňují.

„Víme, že zájem domácností o kotlíkové dotace je obrovský, vše teď závisí zejména na krajích, jak rychle budou žádosti vyřizovat. Druhé kolo kotlíkových dotací bychom totiž rádi vyhlásili již v prvním čtvrtletí příštího roku, tedy o půl roku dříve, než bylo původně plánováno,“ vysvětluje za Ministerstvo životního prostředí náměstek pro řízení sekce fondů EU Jan Kříž.

Vladimír Stupavský doporučuje při výběru kotle řídit se pěti základními kritérii. Jedná se o palivo, výkon, účinnost, spotřeba a cena. „Jako palivo vám mohou stačit kvalitní dřevěné pelety např. s certifikací ENplus a dodávkou až do domu. Pokud si ale chcete nechat víc otevřených možností, jsou tu i kombinované kotle pro spalování více druhů biomasy – kromě dřevěných také rostlinných pelet, dřeva nebo i obilí a kukuřice,“ vypočítává veškeré možnosti.

„Jak výkonný kotel bude potřeba, záleží především na typu budovy. U novostavby se zeptejte svého projektanta, u starších budov vycházejte z výkonu původního kotle. Obvykle bude stačit 15–25 kW, ale kotle na pelety s přehledem zvládnou i větší budovy,“ doplňuje předseda Klastru.

Článek vyšel v časopise Moravské hospodářství dne 14. 12. 2016, autorka Zuzana Banasiková.