Biomasa. Tepelný zdroj, který proniká i do domácností

22.8.2012

Před novou topnou sezonou. Který kotel se vyplatí? 

Do začátku nové topné sezony zůstává několik týdnů, a tak je zcela pochopitelné, že v rodinách se stále více mluví také o nákladech na vytápění. Ty ostatně patří k největším výdajovým položkám českých domácností.
Po nedávném zvýšení cen plynu i elektřiny mnoho lidí zvažuje přechod na jiný způsob vytápění. Velmi populární zůstávají stále kotle na tuhá paliva, kde tradičně dominují uhlí a dřevo, nicméně rostoucí oblibě se těší také automatické kotle na pelety.

Nový kotel šetří peníze 

Od roku 2016 budou podle nového zákona o ovzduší procházet kotle na tuhá paliva povinně každé dva roky revizí. Nevyhovující kotle budou muset majitelé odpojit a pořídit si efektivnější a ekologičtější. To ovšem může vyjít na desetitisíce korun. V roce 2022 už dokonce nebude možné používat kotle na tuhá paliva nižší emisní třídy než tři.
Již teď tedy není rozumné kupovat jednoduché kotle s ručním přikládáním, ale zvolit chytřejší a šetrnější variantu vytápění. To znamená účinné elektrokotle, kondenzační plynové kotle, tepelná čerpadla nebo zplynovací kotle na dřevo a brikety z biomasy či automatické kotle na pelety, na něž dostanete i dotace. Z vývoje odbytu topných zařízení lze v posledních letech vyčíst, že prodej kotlů na uhlí, zemní plyn a topný olej vykazuje sestupnou tendenci, zatímco elektrokotle mají poměrně stabilní pozici. Roste naopak prodej kotlů na biomasu.
Jejich cena se pohybuje obvykle mezi 70 000 – 100 000 korunami. „Pokud se podíváme na statistiku prodeje kotlů v této kategorii, růst lze pozorovat u krbových kamen i krbových vložek přímo určených pro spalování biomasy. Prodej automatických kotlů na pelety od roku 2005 vzrostl dokonce více než sedminásobně,“ říká předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský.

Loni však došlo v prodeji kotlů ke snížení asi o 12–15 procent. „Vezmeme-­li v úvahu zrušení dotačního programu Zelená úsporám, který předloni prodej velice posílil, a nestandardní topnou sezonu, kdy teplárny dle statistik dodaly asi o pětinu tepla méně než v předchozích letech, je uvedené snížení odbytu nepodstatné. Spíše se ukazuje, že české domácnosti volí automatické kotle na pelety nebo zplynovací kotle na dřevo jako rozumnou variantu úspor energie a šetrného přístupu k životnímu prostředí,“ tvrdí Vladimír Stupavský.

České domácnosti sice ve využívání biomasy nejsou žádnými nováčky, ale vyšší informovanost veřejnosti je podle odborníků stále zapotřebí. V provozu je odhadem 15 000 automatických kotlů na dřevní pelety do výkonu 50 kW. Ve srovnání s některými sousedy České republiky je to ovšem stále jen zlomek, například Rakušané s menším počtem obyvatel jich používají desetkrát více než Češi.
Dobrou příležitostí na získání informací o této problematice jsou i různé výstavní akce, z nichž nejbližší bude v Praze v září, veletrh For Arch – For Therm. Méně se však ví, že problematice využívání biomasy je věnován i samostatný veletrh, který se letos na jaře konal v Brně vůbec poprvé. „S jeho výsledky jsme byli spokojeni. Veletrh se tématu získávání energie z obnovitelných zdrojů věnoval v celé šíři. K vidění byli rovněž praktické ukázky provozu některých technologií na zpracování biomasy. Myslím, že to byl dobrý začátek pro další ročníky této akce,“ zhodnotil výsledky ředitel veletrhu Jan Kuběna.

Ekologické hledisko v popředí 

Odborníci jsou rádi, že se o této problematice v poslední době diskutuje stále více. Vytápění pomocí automatizovaných kotlů na pelety je totiž ekologické, pohodlné a relativně levné. Není proto divu, že si již také nachází cestu do českých domácností.
Návratnost investice je asi pět až sedm let. Jednou z mála nevýhod je potřeba mít dostatečně veliké místo pro skladování paliva. Ti, kdo přecházejí na vytápění biomasou z uhlí, však mohou vhodně využít stávající prostor. „Není čeho se obávat – používané kotle disponují špičkovou technologií a pelety se přikládají ze zásobníku samy. Vhodného paliva je u nás dostatek, české výrobny produkují třikrát více dřevěných pelet, než se u nás spotřebuje. Ty jdou pak na export,“ tvrdí Vladimír Stupavský.

Je dobré vědět

Pelety. Vyrábějí se obvykle z kvalitních dřevěných pilin bez chemických příměsí. Lisují se do tvaru válečků o různých velikostech. Díky této technologii obsahují minimální podíl vody a popele, proto mají vysokou výhřevnost a zároveň během spalování nevzniká téměř žádný kouř ani škodliviny. Malé množství popelu, který zůstane, se dá výborně využít jako přírodní hnojivo.

Brikety z biomasy. Jde o slisované dřevní či rostlinné zbytky ve tvaru válců či kvádrů dlouhých až 30 cm, jimiž můžete topit ve všech typech kotlů na dřevo a uhlí nebo v krbových kamnech. Největší účinnost mají v kotlích na dřevoplyn. P Dřevní štěpka. Dřevní, někdy také lesní štěpka, je strojně rozdrcená dřevní hmota, která se získává z odpad při lesní těžbě a průmyslovém zpracování dřeva. Jedná se o velmi levné biopalivo určené pro vytápění větších budov.

Pražský deník, 21. 8. 2012

http://www.denik.cz/domov/biomasa-tepelny-zdroj-ktery-pronika-i-do-domacnosti-20120820-px90.html