Rozhovor se starostou: Horní Jiřetín se pyšní desítkami peletových kotlů i kamen

8.12.2019

Málokde mají s uhlím tak zlé zkušenosti jako v Horním Jiřetíně. Na úpatí Krušných hor bojují od 90. let za zachování těžebních limitů a nyní také dokazují, že topit uhlím už zkrátka není potřeba. Alternativní způsoby vytápění jsou mnohem čistší, komfortnější a nemusejí se kvůli nim obětovat města a vesnice. Obecní domy v Horním Jiřetíně postupně přecházejí na vytápění dřevěnými peletami a přidávají se také soukromí vlastníci rodinných domů a bytů.

Peletový kotel a dokonce i peletová kamna má doma také starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt, který dlouhodobě bojuje proti další těžbě hnědého uhlí ve svém regionu. S bouráním obcí má osobní zkušenost – narodil se v Albrechticích, které stávaly přímo pod zámkem Jezeří a kvůli těžbě uhlí je zbourali v roce 1982. Vladimír Buřt je držitelem Ceny Josefa Vavrouška za vytrvalou obhajobu udržitelného rozvoje obcí proti soukromým zájmům těžebních firem. Se starostou jsme se sešli v místním kulturním domě, kde jsme si povídali o tom, jak a proč město podporuje peletové vytápění.

–> Čtěte podrobněji: Jde to i bez uhlí, dokazují obecní objekty v Horním Jiřetíně.

Patříte k nejvýraznějším bojovníkům proti prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Kdy jste se začal angažovat v Horním Jiřetíně?

Do zastupitelstva jsem se poprvé dostal v roce 1998. Trošku omylem, abych řekl pravdu. Byl jsem poslední na kandidátce, ale lidi mě zakroužkovali. Právě v té době docházelo k té prapodivné zločinné privatizaci Mostecké uhelné společnosti a bylo zapotřebí se angažovat. Je to velmi známá kauza, kterou nakonec nevyřešily české orgány, ale až švýcarské. V roce 1998 získali Mosteckou uhelnou soukromí vlastníci, kteří se hned snažili limity prolomit různým lobbingem. Začali působit na místní obyvatele, aby se zamysleli, jestli nechtějí prodat svoje domy, že jim vybudují novou vesnici. To byl poměrně velký tlak.

Vrcholilo to po roce 2003, kdy tehdejší vláda, zejména ministr průmyslu Urban a jeho náměstek Pecina, byli hodně hlasitými zastánci další devastace tohoto kraje. Tehdy začaly naše výjezdy na demonstrace do Prahy, místní referendum, lobbing u politiků na všech možných úrovních a spolupráce s různými ekologickými organizacemi. S lidmi kolem ekologie jsem se znal už od první poloviny 90. let, kdy se zde angažovali v souvislosti s Libkovicemi, což byla poslední obec zbořená kvůli uhlí. Její likvidace byla dokončena v roce 1993. Tehdy jsem si uvědomil, že to není tak samozřejmé, že když skončil komunismus, už se nebudou bourat vesnice. Naopak je tady mnoho sil, které by chtěly pokračovat v devastaci. Takže mě k angažovanosti dotlačily okolnosti.

Součástí vašich aktivit se stala snaha vést Horní Jiřetín k nezávislosti na uhlí. Proč jste jako nový zdroj vytápění vybrali pro řadu obecních domů dřevěné pelety?

Pro nás je možnost vytápět peletami velmi důležitá, protože v Horním Jiřetíně nikdy nebyl a nebude plyn. Dvě stě let tady probíhala hlubinná těžba, nebylo možné sem bezpečně dovést připojení na plynovodní síť. Neříkám, že by plyn byl úplně super, ale bylo by to lepší než uhlí. Aby všichni, kteří odcházejí od uhlí, přešli na tepelná čerpadla nebo elektrické vytápění, to není reálné z finančních důvodů. A také elektrická síť má omezenou kapacitu. Takže pelety jsou pro nás úžasná příležitost.

Kdy jste poprvé pelety vyzkoušeli v objektech, které vlastní obec?

Před sedmi lety. Jedním z prvních větších projektů byl kulturní dům, kde právě sedíme, potom nové zdravotní středisko a jedna z budov školy. Dále připravujeme peletovou centrální kotelnu pro bytový dům se sedmi byty v Mostecké ulici. Taky v řadě obecních bytů máme peletová kamna, většinou s výměníkem. A pak je tu celá řada soukromých objektů, kde se topí peletami, já mám taky doma peletový kotel. Lidé se inspirovali obecními byty a domy. Kdyby se to sečetlo, určitě jsou tu desítky peletových kotlů a kamen. Z vlastní zkušenosti můžeme říct, že peletové vytápění má jenom výhody. A to neříkám proto, abych tady pelety nějak jednosměrně vychvaloval, máme to prostě vyzkoušené.

Přechod od uhlí k peletám jste podpořili v Horním Jiřetíně také speciální dotací, která ještě navyšuje částku, kterou mohou lidé dostat z krajské kotlíkové dotace. Jak to funguje? 

Z krajské kotlíkové dotace lze dostat až 127 500 korun a od nás 40 000 korun, takže když se to sečte, mají lidé výměnu kotle i třeba nových rozvodů zadarmo anebo s minimálním doplatkem. Naši kotlíkovou dotaci máme už šest let, lidi na to slyší. Podpořili jsme i tepelná čerpadla, ta se instalují spíš u novějších domů, kde jsou malé tepelné ztráty. Ale v Jiřetíně jsou domy většinou prvorepublikové nebo starší, ze začátku minulého století. I když se vymění okna nebo zateplí, tepelné ztráty jsou vyšší, takže tam je myslím ideální využít pelety. Bohužel zatím město podporuje i ty „ekologické“ automatické kotle na uhlí, ale od toho bychom chtěli co možná nejdřív upustit. V několika případech si lidi vybrali kombinované kotle, kde mohou pálit pelety, uhlí i štěpku. To je trošku lepší varianta než čistě uhelné kotle.

Kolik město ročně vyčlení v rozpočtu na svoje kotlíkové dotace?

Dva miliony. A předpokládá se, že se takový rozpočet schválí i na příští období. I když se může jakkoli obměnit zastupitelstvo, ještě nějakou dobu to bude město podporovat, protože vzpomínky na dobu před deseti lety, kdy naprostá většina lidí topila uhlím, jsou opravdu hrozné. Jsme na úpatí Krušných hor, v údolí, a když všichni přišli z práce a zatopili ve studených uhelných kotlích, bylo to nesnesitelné. Hodně takových kotlů ubylo díky naší dotaci. Lidi si začali uvědomovat, že to není únosné. A my se snažíme o změnu v obecních objektech, kterých máme požehnaně. Bytový dům, kde teď budeme dělat společnou peletovou kotelnu, byl určitě jeden z nejhorších. Když se zatopilo ve starých kotlích, ne úplně udržovaných, bylo to pro sousedy utrpení.

A vy máte doma jaký kotel?

 Bydlím na staré faře, která má obrovské tepelné ztráty. Dlouhá léta jsem provozoval starý Atmos čistě na dřevo a před několika lety jsem k němu dokoupil peletový hořák. Drží velmi dlouho, mám ho už asi sedmnáct let. Teď ale už vytápí jenom přízemí, které moc nevyužíváme, ale je potřeba, aby nepromrzalo. Do bytu v patře, kde žijeme, jsem letos v únoru instaloval velmi pěkná, kachlová peletová kamna s výměníkem. Jsme z toho nadšení, protože kamna vytápí celý byt i sálají teplo do místnosti, účinnost je skvělá a celý ten prostor se rychle vyhřeje. Okamžitě se to dá regulovat.

Kolik na faře protopíte pelet?

Na faře nemám bohužel žádný velký, suchý prostor, kde by přežily v dobrém stavu volně ložené pelety. Takže objednávám pelety v sáčcích a během topné sezony, kdy kamna jedou pořád, protopím tak dva pytle d enně, takže za měsíc paletu. Ale ten náš byt není jako v paneláku, jsou tam velké místnosti, obývák, farní knihovna, spíš to odpovídá spotřebě většího rodinného domu. A hlavně je to celkově studený, tři sta let starý dům. Když jsme vytápěli napřímo bez prostorového termostatu, byla nám zima. Do Vánoc to ještě jde, protože zdi jsou nahřáté, ale od ledna do dubna, když už teplo vyprchá a kameny naopak natáhnou vlhkou zimu, musíme topit hodně.