Pelety ve zdravotnictví? Jednoznačná volba Romana Šmuclera

2.10.2012

Doc. Roman Šmucler je v české veřejnosti známý především jako oblíbený moderátor televizních pořadů a dále jako plastický chirurg. Méně se ví o jeho projektu sanatoria Na Pleši u Dobříše. To zrekonstruoval se svojí společností Asklepion do podoby objektu, který nejen důstojně vypadá, ale i důstojně vytápí.

Během Vaší veřejné i medicínské kariéry jste odpovídal na mnoho otázek a mnoho jste jich také položil. Není ovšem lehké najít Váš názor třeba na to, jak jako lékař hodnotíte vztah mezi preventivní ochranou zdraví a praktickým zlepšováním životního prostředí. Může k němu přispět i šetrnější vytápění?

Samozřejmě. My jsme v naší nemocnici uprostřed nádherných Brd topili mazutem a doslova jsme ho chrlili na vesnice v okolí. „Chytráci“ nám radili, jak obejít kontrolu a topit lacinějším sirným mazutem. To jsme odmítli. Není pochyb, že exhalace z mazutu zdraví nepřispívají. Jiná věc je, že zůstává uhlíková stopa. Mám radost, že je teď naše kotelna „Carbon-neutral“.

Za Váš projekt rekonstrukce a revitalizace sanatoria Na Pleši jste byli oceněni ministerstvem průmyslu a obchodu. Vedly Vás při rozhodování o způsobu vytápění sanatoria tedy i důvody ekologické, nebo spíše rozhodla strategická ekonomická kalkulace, případně environmentálně zaměřené požadavky nějakých dotačních programů?

Ono je to obojí. Já jsem tu nemocnici spolukoupil proto, že moje rodina pochází z nedalekého okolí a přispěla za Rakouska-Uherska na její stavbu. Není mi tedy jedno, že na obce v okolí čoudí mazutová kotelna. Ale současné vytápění po rekonstrukci je lacinější a navíc díky moderní regulaci se zlepšila tepelná pohoda pacientů. Samé plusy. Udělat nemocnici „na dřevo“, v tom jsme byli průkopníky a jsme rádi, že to vyšlo.

Potvrdilo se během provozu, že u větších a starších budov se rychlost návratnosti investice do dražší kotelny na pelety zvyšuje kupříkladu oproti kotlům na zemní plyn poměrně razantně?

Proti mazutu velmi razantně. S plynem nemáme praktickou zkušenost, tak bych mluvil jen teoreticky.

Vidíte nějaké nevýhody související se způsobem vytápění, který jste Na Pleši zvolili?

Zatím ne. Otázka je, zda po větší popularizaci této možnosti nestoupnou ceny suroviny. Lesy jsou obnovitelné, ale nikoli nevyčerpatelné a rozhodující je vzdálenost od výroby. Kdyby bylo zle, máme v zásobě jiné kotle, ale byla by to škoda. Stát by to měl rozumně podporovat (nikoli excesy jako s fotovoltaikou), veškeré peníze zůstávají v ČR, neplatíme nikomu za plyn či ropu!

Kdo přišel vlastně během rekonstrukce sanatoria Na Pleši s nápadem topit na pelety?

Na nápad přišel náš už mezitím zemřelý kolega Ing. Hajzler. Brdy jsou plné dřeva, ale nikdo neuměl využít odpad – o peletky byl okrajový zájem.

Musel jste svým partnerům a zaměstnancům zařízení vysvětlovat, jak takový způsob vytápění funguje a jaké jsou jeho výhody?

Pro většinu lidí to byla novinka, ale hlavně měli radost, že končí mazut, oni tam totiž přímo bydlí. 300 našich zaměstnanců a členů jejich rodin bydlí v ose větru od komína.

Nebáli jste se logistických problémů vzhledem k desítkám tun pelet, které takové zařízení v zimě protopí? Mohli jste už dopředu počítat s tím, že Vám dovozy pohodlně zajistí cisterna, která Vám je nafouká až k podavači u kotle nebo jste kotelnu spouštěli v době, kdy ještě tato služba nebyla v Česku k dispozici?

Tato služba ještě k dispozici nebyla, dodávky od společnosti CDP jsou pro nás novinka. My máme 64 hektarů pozemku a kotelna je v technickém areálu, máme vlastní silnici, stranou od okolí. To je asi ideální situace pro takový projekt.

Kolik tun pelet vlastně ročně průměrně protopíte?

My protopíme 1000 tun ročně. To je trochu více, topíme i v létě – ohříváme například vodu.

Jak velký výkon kotelna má a kolik kotlů jste museli propojit, aby byla schopna vytopit celé sanatorium i při největších mrazech?

My máme jeden kotel 1200 kW a ten vytápí nejenom nemocnici, ale i několik objektů v okolí včetně sídliště velikosti menší obce. Pro případ extrémních mrazů máme záložní kotle na LTO, které jsme pořídili, abychom zbytečně nepředimenzovali kotel na pelety. Ještě jsme je nepoužili, a to v zimě 2012 bylo docela chladno…

Můžete prozradit, kolik lidí se musí starat o její chod?

Jeden.

Vyskytly se při jejím provozování nějaké závady či problémy? Můžete porovnat zkušenosti s provozováním této kotelny s obdobnými kotelnami na jiná paliva?

Je to obdobné s mazutem, jenom tam bylo potřeba více lidí v obsluze.

Podařilo se Vám kotelny na pelety zrealizovat  i v dalších projektech Vaší společnosti?  O jak velké budovy se jednalo a jakým účelům případně slouží?

Zatím ne, nutnost nějaké násypky je docela limitující pro větší projekty, ne všude „zdobí“. Třeba uprostřed Karlových Varů, nebo Prahy je to asi neřešitelný problém (skladování materiálu, doprava atd.)

Často kritizujete ekonomiku veřejného zdravotnictví. Dovedl byste si představit, že i modernizace způsobu vytápění zdravotnických budov vlastněných veřejnou správou či samosprávou by mohla alespoň částečně přispět k lepší ekonomice v této rozpočtově nákladné oblasti?

To nepochybně. Problém je, jak jsem řekl, že to není pro každého. Zásoba dřeva musí být blízko a nesmí být příliš velký zájem. Je to ideální u nás v Brdech, Šumava. Chtěl jsem to i do Mariánských Lázní, ale tam to zatrhli prý kvůli ekologii, čemuž moc nerozumím…

Fandíte obecně rozvoji obnovitelných zdrojů energie, kam paří i pelety jako druh biomasy nebo důvěřujete spíše tradici fosilních paliv a jádra?

Chce to strategii. Říci si kolik kterého obnovitelného zdroje máme (typicky dřevo) a nastavit to tak, aby se využil „akorát“. Podobné to mělo být s fotovoltaikou, tj. dát ji na střechy a zničenou krajinu a zakázat ji na pole. I zemědělská biomasa je dobrý nápad, ale v rozumném rozsahu (potřebujeme také potraviny) a tak, aby to třeba nezpůsobovalo záplavy.

Vlastníte nějakou soukromou nemovitost, kde byste si po zkušenosti z projektu Na Pleši dovedl do budoucnosti představit vytápění peletami jako komfortní a efektivní zdroj tepla?

Pelety nejsou moc vhodné pro vilu uprostřed města, to je právě pro nemocnici, nebo nějaký statek, kde nevadí, že musí přijíždět nákladní auto s topivem, nebo nevadí násypka.