Hroší mládě Kvido je v teple, v pavilonu ostravské ZOO se topí peletami

5.9.2013

Tři měsíce staré hroší mládě žijící v ostravské ZOO dostalo s příchodem nového školního roku konečně své jméno – mladý sameček se jmenuje Kvido. Slavnostního pojmenování a společné oslavy narozenin obou jeho rodičů, Katky a Honzy, se i přes pošmourné nedělní počasí zúčastnila asi stovka návštěvníků. Celá hroší rodina žije v nedávno rekonstruovaném hroším pavilonu, kde se topí dřevěnými peletami. Z objektu postaveného v 70. letech, kam sahají počátky tradičního chovu ostravských hrochů, se tak stal moderní a pro zvířata i návštěvníky pohodlný pavilon.

Hroši mají v ostravské ZOO výsadní pozici oproti jiným zvířatům. Chov hrochů zde má dlouholetou tradici, začal na podzim roku 1967, kdy do zoo dorazila hrošice Róza, která v Ostravě žila dlouhých 42 let. I hroší pavilon můžeme nyní po rekonstrukci považovat za luxusní. Cílem přestavby čtyřicet let starého pavilonu bylo snížení nesmírně vysoké energetické náročnosti provozu a zlepšení životních podmínek pro zde chovaná zvířata. V rámci stavebních úprav došlo k výměně střechy, vstupních vrat a velké části obvodového pláště budovy. Součástí projektu bylo také zavedení alespoň jednoduché filtrace vody, která přispěla k větší čistotě v hroším bazénu a snížila velmi nepříjemný zápach v pavilonu.

K velké změně došlo také ve vytápění objektu. Dosud se vytápěly prostory pavilonu a ohřívala voda v hroším bazénu prostřednictvím velmi drahé elektrické energie. Vedení ZOO se rozhodlo pro přechod na obnovitelný zdroj energie – dřevěné pelety. Dva kotle na pelety KP 50 dodala do hrošího pavilonu valašsko-meziříčská firma Ponast, a to včetně sezónního zásobníku pelet. Poloautomatický provoz je zajištěn automatickým dávkováním paliva a spalovacího vzduchu, manuální je pouze čištění výměníku a odstraňování popela. Díky přechodu na ekologičtější vytápění se podařilo snížit emise CO₂ o necelých 70 tun za rok.

Po dobu rekonstrukce byli hroši přestěhováni do prostor po nosorožcích, které ovšem nebyly přístupné pro veřejnost. V letních měsících byli hroši k občas vidění alespoň ve venkovním výběhu. Návštěvníci se proto už těšili na třiatřicetiletou samici Katku, a na jejího partnera, o deset let staršího samce Honzu. Jejich nejmladší mládě, tříměsíční Kvido, přišlo na svět v červnu letošního roku, kdy pohodlný a teploučký pavilon byl v provozu již dva roky. Tolik potřebná rekonstrukce se mohla uskutečnit díky finančním prostředkům v rámci Finančního mechanismu Norsko a díky spolufinancování ze strany zřizovatele Zoo Ostrava – statutárního města Ostrava.