Chtěli jsme komfort, zvítězil automatický kotel na biomasu

1.2.2014

Rádi promlouváme s těmi, kteří vlastní kotel na štěpku nebo pelety – stále můžeme totiž každého z nich považovat za průkopníka nového způsobu vytápění, který se celosvětově významněji rozvíjí teprve od roku 2000. A jak známo, průkopníci jsou odvážní lidé, kteří tolik nedají na zvyky a tradici (i když nic není tradičnějšího než topení dřevem), a jsou naopak ochotni vyzkoušet pro vyšší kvalitu a lepší efektivitu i to, co zatím žádný z jejich sousedů nevyzkoušel. 

Jedním ze spokojených majitelů kotle na biomasu je Petr Landsfeld ze Zlína, kterého jsme požádali o rozhovor. Vybral si kotel na biomasu rakouského výrobce Hargassner, jehož zástupcem pro ČR je znojemská firma DŘEVO – PRODUKT SV, spol. s r.o. Hargassner se zabývá vývojem a výrobou kotlů na biomasu již 25 let a má několik patentů na dopravu a spalování štěpky a ostatní biomasy. Ročně vyrobí až 15 000 kotlů, všechny ve 4. nebo 5. emisní třídě a s účinností přes 90 %.

Proč jste si na trhu mezi různými výrobci vybral právě Hargassner?

Chtěl jsem opravdu komfortní, plně automatický kotel se vším všudy, proto hned z mého výběru vypadli výrobci, kteří nenabízeli automatické zapalování, dopravu pelet nebo odpopelnění. Když už to má být automat, tak přece nebudu chodit přikládat a zatápět.

Co bylo smutné zjištění, že mým nárokům nevyhověl žádný český výrobce. Zůstali jen zahraniční výrobci z Rakouska, kteří se z mého pohledu liší pouze v detailech, proto jsem dál srovnával už jen cenové nabídky a také posuzoval konstrukční řešení kotle. Ve hře zůstali pouze tři výrobci – jeden byl nad moje finanční možnosti a na druhém se mi nelíbilo konstrukční řešení. Protože Hargassner má vyšamotovanou spalovací komoru a nabídl rozumnou cenu, nakonec zvítězil on.

Z jakých důvodů jste si mezi různými možnostmi vytápění zvolil biomasu jako hlavní zdroj tepla pro váš dům?

Důvodů bylo více. Na prvním místě byly nároky na komfortní obsluhu, které jsou u kotlů na dřevěné pelety prakticky nulové a lze je přirovnat téměř k plynovému kotli. Automatický kotel si zajišťuje vše sám – od zapálení, přikládání, až po regulaci podle venkovní teploty.

Plyn jsme nechtěli ze dvou důvodů. Je čím dál dražší a já ani manželka plynu nevěříme a nefandíme. Proto jsme přípojku zrušili. Na pořádné tepelné čerpadlo se zemním kolektorem nemáme pozemek, vrty jsou příliš drahé a čerpadlo vzduch-voda má nejhorší účinnost, zrovna když to nejvíc potřebujete. Kotel na kusové dřevo jsme kvůli pracnosti a místu na uložení dřeva taky zamítli.

Byly při instalaci kotle zapotřebí nějaké další úpravy kotelny a pořizovali jste si k vytápění ještě něco kromě samotného kotle?

Na kouřovod ke komínu jsme museli instalovat regulátor tahu s explozivní klapkou. Díky němu teď můžeme nastavit pro kotel optimální tah tak, aby nešlo zbytečně teplo do komína. Kotel spaluje hospodárně a my zbytečně netopíme pánu bohu do oken. Automatickou dopravu pelet jsme chtěli vylepšit zachycovací rohoží ve skladu pelet, která zabraňuje jejich poškození, a pořídili jsme si také plnící nátrubky pro dopravu pelet z cisterny.

Taky jsme se rozhodli pořídit další zařízení, která vytápění biomasou ještě ulehčují a zefektivňují – akumulační nádobu s průtokovým ohřevem vody, lambda sondu a pokojový termostat s LCD displejem pro ovládání kotle.

Ale dejte si pozor, pokud byste šli naší cestou – pod kotlem i akumulační nádobou musí být dostatečná nosnost podlahy. Kotel totiž váží i s vodou 400 kg a akumulační nádoba má v našem případě bez vody přes 200 kg a s vodou tedy přes 1200 kg.

Pokud jde o potřebné prostory v kotelně, tak kotel má vše integrováno uvnitř, takže jsme nemuseli nikam umisťovat žádnou další krabici ani rozvaděč. Kotel řídí celé topení i ohřev vody, a to i když netopí. Všechna čidla (venkovní, čidla akumulační nádoby, čidlo topného okruhu a zpátečky kotle), směšovače, čerpadla a pokojové ovládání jsou zapojena přímo do svorkovnice kotle. A já kotel ovládám skrze LCD displej a termostat v pokoji, takže do kotelny vůbec nemusím chodit.

Vycházeli jsme z materiálu publikovaného v časopise Lesnická práce.