Stupavský: Do budoucna se vyplatí pelety na topení v kotlích i kamnech

25.11.2014

Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta, odpovídal na otázky Kateřině Vokurkové z Aktualne.cz. Mluví především o zákazu prodeje kotlů emisní třídy 1 a 2, proč by se nakupující měli vyhnout takovémuto nákupu a jaká pravidla můžeme očekávat v budoucnosti. Zhodnotil pelety na topení jako vzrůstající trend v ČR a mluvil i o české kvalitě výroby pelet , oceňované i v zahraničí.

Od letošního roku je zakázáno prodávat zařízení emisní třídy 1. a 2. Ráda bych věděla, jakých zařízení se tento zákaz konkrétně týká?

Jedná se o veškeré zdroje na spalování tuhých paliv s teplovodním výměníkem o tepelném výkonu 10 až 300 kW. Tedy prakticky všechny kotle pro domácnosti. Seriózní prodejci to respektují a tyto kotle v naprosté většině zmizely z trhu. Pozor na „výhodnou“ koupi takovýchto kotlů například z východních dovozů, v případě požáru vám pojišťovna nic nedá. Jejich pořízení je nelegální.

V roce 2018 se mají pravidla zpřísnit. Jaká další zařízení z prodejen zmizí?

Pravidla se budou zpřísňovat postupně. Od roku 2018 se nesmějí prodávat kotle 3. emisní třídy a od roku 2020 ani kotle 4. emisní třídy. Zbývá tedy nejvyšší 5. emisní třída, kde je zařazena řada dřevozplynovacích kotlů na kusové dřevo nebo automatických kotlů na dřevní pelety. V případě kotlů na uhlí jsou v současnosti nejlepší modely kotlů pouze ve 4. emisní třídě. Uhelné kotle nedosahují parametrů nejvyšší 5. emisní třídy, což je zapříčiněno povahou paliva vzhledem k tvorbě škodlivých emisí. Výrobci mají v podstatě 5 let na to, aby nalezli cestu, jak zásadně snížit emise v uhelných kotlích a uspěli s nimi v 5. emisní třídě nebo přejít na jiný druh tuhého paliva – dřevo.

Jaký je mezi Čechy zájem o kotle a kamna na pelety? Jaký má podle vás toto palivo budoucnost?

Zájem je stabilní a mírně vzrůstající. Každý rok se u nás prodá asi 2500 nových kotlů na pelety a asi 700 peletových kamen. Kvalita pelet je celosvětově sjednocena podle nových ISO norem, vyrábějí i spotřebovávají se po celém světě. U nás navíc je i bude pelet přebytek, jsme jednoznačně proexportně orientovaná země. Pelet vyrábíme třikrát více, než sami spotřebováváme. Navíc se můžeme pochlubit ze všech zemí bývalého východního bloku nejvyšším poměrem nejkvalitnějších certifikovaných pelet ENplus oproti těm méně kvalitním. České peletárny kvalitu umějí.

A o budoucnosti je již rozhodnuto – po roce 2020 se stanou pelety minimálně v západní Evropě vedle dřeva hlavním palivem pro kotle a kamna na tuhá paliva. Každým rokem se zvyšuje výroba pelet v řádu milionů tun a je to nejrychleji rostoucí energetické odvětví na světě.

Máte nějaké informace o současné legislativě, která stanovuje zmíněné milníky i povinnost revize zařízení? Jsou již vyhotoveny potřebné vyhlášky?

Nejdůležitější v legislativě je kombinace Zákona o ochraně ovzduší a Směrnice o ekodesignu. Ta postupnými kroky zakazuje prodávat jakékoliv kamna i kotle na tuhá paliva horší než 5. emisní třídy po roce 2020 a od roku 2017 zavádí povinné revize kotlů, kde musí být tato emisní třída uvedena. Platí to pro všechny bez rozdílu.

Kupovat kotle nízkých emisních tříd se už nevyplatí, kotle mají nízkou účinnost (vyšší spotřebu paliva) a jedná se o technologicky zastaralé neboli výběhové kotle, které se již nevyvíjejí a bude stále složitější zajistit jejich servis a případné opravy.

Máte informace o tom, že by byli na trhu prodejci, kteří stále nabízejí kotle nižších emisních tříd? Kolik takových může být?

Oficiálně tito prodejci na trhu nejsou, ale stále jde nakoupit kotel „bez papírů“ na černo převezený přes hranice. Odhaduji to na desítky max. stovky kusů ročně.

Co pro spotřebitele jejich koupě znamená?

Uživatel zdánlivě ušetří. Ale má doma kotel, na který pravděpodobně nesežene servis ani náhradní díly. Kotle také pravděpodobně budou mít kratší životnost – slabší tloušťky plechů, nekvalitní svary. Takže začne téct. A v nejlevnějších kotlích zcela chybí nebo je nedostatečně řešena regulace – uživatel tedy protopí více paliva, nežli by musel. V extrémních případech je to až jednou tolik paliva.

A zákon pamatuje i na sankce – je třeba počítat s pokutou 20 000 korun za to, když zákazník nepředloží po 1. 1. 2017 revizi svého kotle a pokutou 50 000 korun od 1. 9. 2022, pokud se při revizi prokáže, že kotel nesplňuje parametry alespoň 3. emisní třídy. A dále pokutou 50 000 korun za to, pokud bude v kotli používat paliva, které jsou zakázána (především odpady, uhelné kaly apod.). To vše je již obsaženo v platném Zákoně o ochraně ovzduší.

Mohl byste ještě komentovat, jaká je průměrná životnost kotlů 3. a vyšší třídy?

Obecně se uvádí 15 let. Mechanicky namáhané části nebo elektronika mají životnost kratší, ale lze je vyměnit. Hlavní je kotlové těleso – tam je to těch 15 let u všech kotlů kvalitní výroby, napříč emisními třídami. U kamen a kotlů bych ale viděl spíše morální zastarání – přeci jenom po 10 letech se mění potřeby i nároky na vytápění u každého. Je to podobné jako s auty.

Ještě poslední otázka. Mohu se zeptat, kolik si lidé budou muset za pořízení nového kotle připlatit v porovnání s již nevyhovujícími kotli 1. a 2. třídy?

Nejlevnější jsou dřevozplynovací kotle na kusové dřevo, v 5. emisní třídě se dají pořídit od 30.000 Kč. Automatické kotle na pelety (5. emisní třída) začínají na 50.000 Kč, automaty na uhlí (4. emisní třída) začínají na 60.000 Kč.

Děkuji Vám za rozhovor.

Otázky pokládala Kateřina Vokurková z Aktualne.cz, z výše uvedeného rozhovoru vznikl článek: Za kotel, který otravuje vzduch sousedům, hrozí nové pokuty.