Většina našich pelet už dnes končí na českém trhu, radují se v Envitermu

28.2.2013

Vyzpovídali jsme Martina Holana, výrobního ředitele firmy Enviterm, která je od roku 2000 jedním z nejvýznamnějších českých producentů dřevěných pelet. Sídlí v blízkosti velké pily ve Ždírci nad Doubravou a za třináct let zažila nový start, výkyvy v množství suroviny a rozšíření počtu českých zákazníků. Jak se s těmito výzvami v Envitermu popasovali, se dočtete na následujících řádcích.

Jaké byly začátky vaší peletářské firmy?

Výrobní halu jsme začínali stavět v roce 2000 a naše první lisovací linka byla s lisem CPM. Bohužel se ukázalo, že její provoz nebyl vůbec optimální, a tak jsme ji po prvním roce a půl začali přestavovat a nakonec jsme vlastně celou linku obnovili. Koupili jsme dva nové lisy Salmatec z Německa, předělali jsme technologii dopravních cest, drcení, úpravy suroviny… a tak jsme peletárnu jakoby nově nastartovali.

Co tento nový start vaší firmě přinesl?

Od roku 2004 už linka fungovala v plném výkonu, a to dokonce na třísměnný provoz, protože jsme měli dostatek suroviny z nedaleké pily firmy Stora Enso. Bylo to ještě předtím, než začali na pile přesněji řezat, a tak nám vozili čtyři, pět nebo dokonce i šest nakládek za den. V té době jsme vyrobili rekordní roční počet pelet – 14 tisíc tun ročně. Dneska už je suroviny z pily míň, takže jsme přešli na dvousměnný provoz, který odpovídá zpracování tří nebo čtyř nakládek a pohybujeme se kolem desíti tisíc tun pelet za rok.

A dva lisy vašemu současnému provozu odpovídají?

Tehdy jsme řešili, jestli máme koupit jeden třítunový německý lis nebo raději dva menší, ale nakonec jsme udělali správné rozhodnutí. Když náhodou není suroviny dostatek nebo se jeden lis opravuje, tak vždy můžeme nechat alespoň jeden v provozu, a to je veliká výhoda.

V čem se ještě za dobu fungování vaší firmy proměnila výroba pelet?

V posledních pěti letech se především proměnilo složení našich odběratelů – mnohem více pelet zůstává tady v Česku, až 60 % jich končí na českém trhu. Ze začátku to bylo jinak, pelety jsme museli vyvážet, dnes je stále vozíme do Německa, Rakouska, Itálie, Švýcarska, Slovinska i do Izraele. Ale hlavními odběrateli jsou nově čeští zákazníci.

Vyšli jste novým českým zákazníkům v poslední době vstříc i nějakou pohodlnější zavážecí technologií?

Sáčkované pelety zavážíme nákladními auty, ale právě v posledních pěti letech, kdy rostl počet našich českých zákazníků, nabízíme i dodávku volně ložených pelet cisternovým vozem. Ta pelety nafouká rovnou do zásobníku, odkud se šnekovým dopravníkem dostanou do kotle. Uvažujeme i o koupi cisternového speciálu určeného výhradně pro dodávku pelet, to je ta nejpohodlnější současná varianta. Zatím používáme standardní zemědělské cisterny.

Co vás čeká, jak vidíte vaši budoucnost?

O budoucnosti je těžké něco říct. Určitě plánujeme rozšíření skladovacích prostor a distribuční sítě. Dál přemýšlíme o nové sušící sekci, ale to závisí na výstavbě bioplynové stanice tady ve Ždírci. Pokud bude, tak by bylo dobré její odpadní teplo zužitkovat právě k sušení suroviny, a to by mohlo pro nás znamenat návrat k třísměnnému provozu.