Co to jsou pelet(k)y a proč je výhodné „si s nimi začít“

30.9.2011

Pokud náhodu patříte k lidem, pro které jsou pelety, často nazývané pro svojí miniaturní velikost a hmotnost „peletky“, stále neprobádanou planetou v oblasti topení, nebo jen potřebujete vysvětlit svým blízkým, proč se nemusí bát přechodu třeba z vytápění zemním plynem, přinášíme vám několik základních informací.

Dřevní pelety – vyráběné z odpadů při zpracování dřeva – představují stále poměrně novou formu paliva, která nevyžaduje zvláštní péči při zacházení a má normované vlastnosti. Tato forma obnovitelného dřevního paliva umožňuje používání plně automatizovaných systémů vytápění s vysokým obslužným komfortem a nákladově úspěšně soutěží se staršími systémy vytápění na uhlí, zemní plyn, topný olej a podobně, a to jak v rodinných domcích, tak ve větších budovách.

Pelety jsou malé válcovité tyčinky lisované z dřevních odpadů, nyní většinou o průměru 6 – 8 mm, s délkou 20 až 30 mm. Suroviny, z nichž se pelety lisují, musí být v přírodním stavu bez jakýchkoliv škodlivých příměsí. Nesmí být opatřeny ochranými nátěry a nesmí obsahovat syntetická pojiva. Tyto předpoklady všichni seriozní výrobci dodržují.

Výroba

Dřevní pelety jsou vyráběny silným stlačením, které se nazývá peletování, z dřevního odpadu (neboli „vedlejších výrobků z dřevozpracujícího průmyslu“) a zbytků z lesní těžby. Vedlejší výrobky dřevozpracujícího průmyslu jako piliny, hobliny, odřezky a obrusný prach vznikají v našich krajích ve velkém množství, dřevní zbytky i při těžbě a „výchově“ lesa.

Výrobní proces peletování je znám již 100 let a byl převzat z krmivářského průmyslu. Vznikem systému spalování drobných dřevních paliv vznikla i výroba dřevních pelet. Pro soudržnost pelet má kromě tlaku význam především obsah ligninu (je také nazývaný „dřevovina“) a pryskyřic ve dřevě. Někdy se k surovině přidávají 1 – 2 % pomocné organické látky jako melasa, škrob a podobně. Peletováním vzniká zcela nový druh dřevního paliva s vysokou energetickou hustotou, dobrými palivářskými vlastnostmi a vynikajícími vlastnostmi z hlediska dopravy a manipulace, které umožňují ekonomické skladování, předzásobení a automatický přívod paliva k topeništi.

Historie

Technika vytápění dřevními peletami byla přibližně před 30 lety vyvinuta v USA. Tam stejně jako ve skandinávských zemích z počátku zaznamenala jen malé rozšíření. V Rakousku, kde vytápění dřevem vzhledem k velkému lesnímu bohatství bylo vždycky mnohem více používáno než v Německu nebo ČR, se vytápění peletami razantněji uplatnilo počátkem devadesátých let. To bylo dále vyvíjeno u jednotlivých pokojových kamen, kotlů i v systémech ústředního vytápění rodinných domů. O několik let později (kolem roku 1997) už bylo k dispozici několik systémů, které nabízely stejný komfort vytápění domů jako systémy používající lehký topný olej nebo zemní plyn.

V důsledku každoročního zvyšování cen topného oleje a zemního plynu se staly systémy vytápění dřevem a dřevními peletami předmětem zvýšeného zájmu a stávají se jako palivo stále přijímanější. Jestliže před několika lety byly ceny fosilních paliv a biopaliv přibližně vyrovnané, v současné době už jsou fosilní paliva výrazně dražší. Tato výhoda vede také                    k rychlejší návratnosti investice do nových peletových kotlů. Pro zemní plyn platí podobné srovnání, cena zemního plynu dokonce rostla v posledních letech ještě rychleji než u topných olejů.

Výsledkem tohoto vývoje je skutečnost, že se v zemích jako Německo, Rakousko a další prodává ročně desetitisíce peletových kotlů a stovky tisíc tun dřevních pelet. Tento trend je možno pozorovat i u nás.

Nezvyšují obsah C0₂ a jsou obnovitelné

Starosti o zajištění potřebného množství dřevních pelet jsou zatím v našich končinách neopodstatněné. Daleko obtížnější bude spíše obstarávání levných fosilních paliv ze zahraničí. Musíme si uvědomit, že ceny fosilních (ušlechtilých) paliv se dlouhodobě budou zvyšovat, protože zásoby ropy a zemního plynu podle současných prognóz budou v příštích letech ubývat až do postupného vyčerpání. Ani zásoby uhlí nebudou stačit na více než asi 200 let. Proto je účelné nejen s ohledem na budoucí generace hledat už dnes alternativy k fosilním palivům a vhodně je zavádět. Dalším důvodem je nezbytnost snížit rozsah spalování fosilních paliv – ropy, zemního plynu a zejména uhlí, které je zdrojem zvyšování obsahu CO₂ v atmosféře Země. Důsledkem je její postupné oteplování vlivem intenzivnějšího „skleníkového efektu“ tohoto plynu.

Jak prakticky začít?

A co to obnáší, pokud chceme topit dřevěnými peletami? Začít je potřeba s automatickým kotlem nebo krbovými kamny, které mohou kromě ústředního vytápění zabezpečovat také ohřev vody v domácnosti. Počáteční investice se vyplatí – s dřevěnými peletami každý měsíc ušetříme oproti vytápění plynem až 25 %. „Kotel má vysokou účinnost, je ekologicky šetrný a opravdu nenáročný na obsluhu. Znám například paní, která úplně sama obsluhuje kotelnu svého hotelu v České Kanadě. Zvládne to každý,“ ubezpečuje předseda představenstva Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský. Doplňuje, že kdo chce ušetřit už v nadcházející topné sezóně, měl by zvažovat možnosti pořízení nového kotle nejpozději v říjnu.