Komfort automaticky přiloženého tepla
20.2.2013
Komu by se nelíbilo mít méně starostí a práce s přikládáním paliva a větší pořádek kolem kotle? Automatické přikládání do kamen a kotlů navíc pomáhá šetřit peníze díky efektivnějšímu využití paliva a nabízí také lepší možnost regulace výkonu, což nesporně přispívá k většímu uživatelskému komfortu. Díky automatickému přikládání se kotle a kamna na pevná paliva uživatelsky přibližují zdrojům využívajícím tzv. ušlechtilá paliva, jako je elektřina či plyn. Systémy pro automatické přikládání se nejčastěji pojí s dřevními peletami, dřevní štěpkou a hnědým uhlím.
Se starým po novu
Zavedení automatického přikládání ale neznamená nutně „revoluci“ v kotelně. Poměrně jednoduchou a navíc ani ne finančně náročnou přestavbou získáte ze starého kotle s ruční obsluhou automatizovaný kotel. Přestavby nabízené pro starší litinové kotle zahrnují plně automatizovaný systém podávání paliva, výměnu hořáku a řídicí jednotku. Mezi tuzemské výrobce těchto komponentů patří například Ling Krnov, Atmos a další. Náklady na přestavbu se mohou pohybovat zhruba na čtvrtině ceny nového kotle s automatickým systémem přidávání.
Tím ovšem výhody získané přestavbou nekončí. Některé firmy nabízí u přestaveb možnost výběru z několika typů hořáků, což dává větší svobodu ve výběru paliva. Tyto hořáky totiž umí spalovat všechny druhy materiálů do granulace 30 mm – hnědé uhlí ořech 2, černý hrášek, dřevěnépelety, agromateriálové pelety, štěpku, obilí, piliny, hobliny a další. Starší litinové kotle se pohybují zhruba v 50% účinnosti při spalování paliva, po přestavbě se tento parametr může zvýšit až k hranici 80 %.
Praktickou výhodou přestaveb je i to, že lze kdykoli přejít z automatického režimu zpět na „ruční pohon“ a spalovat kusové dřevo, brikety a další materiály, které se pro automatický provoz nehodí. V praxi to také znamená, že případná porucha hořáku neznamená konec vytápění do příchodu servisního technika. A to je v topné sezoně výhoda k nezaplacení.
Malé, ale výkonné
Topit dřevem efektivně, bez obvyklé námahy spojené s přípravou, uskladněním a podáváním dřeva do kamen či kotle – to vše umožňují dřevěné pelety či pelety z biomasy. Válečky o průměru 6 mm až 8 mm a délce asi 10 mm až 25 mm představují ideální hmotu pro skladování, přepravu, kvalitu dřevní hmoty a ekologii. Někteří výrobci – například Haas+Sohn – nabízejí technologie, které samy rozeznávají kvalitu pelet a podle toho regulují hořící proces. Výkonnost takových kotlů je pak až 93% (kotle Atmos).
Kusové dřevo musíte po zpracování nechat minimálně rok a půl až tři roky prosychat, než se dosáhne doporučované vlhkosti 20 %. Pelety jsou dodávány v různých baleních i objemech s vlhkostí 7–10 % u dřevní hmoty a 15 % u biomasy. Takže stačí toto palivo správně uskladnit a můžete hned topit.
Pokud se ale nechcete vázat jen na jeden druh paliva, konkrétně na pelety, najdete u nás na trhu i kombinované kotle, které umí kromě pelet spalovat také kusové dřevo a uhlí. Například výrobce Defro nabízí kotel duo Pellet LUX se zajímavě řešeným hořákem, který obsluhuje dvě ohniště – jedno na pelety, v druhém lze topit kusovým dřevem a uhlím. Pelety a další okolnosti U nás zatím není vytápění peletamitak obvyklé jako například v sousedním Rakousku.
Některé potenciální zájemce odrazuje cena paliva anebo také jeho dostupnost. Pokud kupujete peletky v 15kg pytlích, samozřejmě je asi cena někde jinde, než když si necháte „nafoukat“ toto palivo do zásobníku na celý rok. U nás se prodávají peletová kamna se zásobníky na ruční plnění, například kamna Almeria mají zásobník na 17 kg pelet, což vydrží podle způsobu topení na 10 až 30 hodin.
To je ale jen malá ukázka toho, kvůli čemu jsou pelety považovány za fytopalivo budoucnosti. Právě u sousedů v Rakousku jste již v dobách, kdy u nás tato technologie ještě byla velkou neznámou, mohli vidět, jak k domu přijede cisterna, která hadicí dopraví většinou do půdních prostor domu potřebné množství pelet na celý rok. Kamna, resp. systémy, které se peletami živí, pak běžely po celý rok, tzn. i v létě, kdy sice netopily, ale jen udržovaly plamen či vyráběly TUV. Vše výhodně, úsporně, čistě, bezobslužně a automatizovaně.
Základem pro takový způsob využití je mít dostatečně velký skladovací prostor – pelety jsou distribuovány v 15kg pytlích, velkoobjemových vacích o objemu 1 m3 a cisternami. Plynulou dodávku pelet do kotle zajišťují dva typy dopravních systémů.
Kam se zásobami paliva
Kotel s výkonem 45 kW má týdenní spotřebu 300 až 400 kg paliva. Tomuto množství paliva odpovídá předzásobník o objemu cca 600 litrů, který by měl být umístěn poblíž kotle. Ten je ale třeba také odněkud a nějakým způsobem plnit. Pokud to nechcete týden co týden dělat ručně, je nejoptimálnější volbou plnoautomatické zásobování šnekovými dopravníky nebo nasávacím pneumatickým systémem. Pokud se sklad nebo silo na pelety nachází přímo u kotelny, lze pelety k tomuto kotli dopravit prostřednictvím flexibilního šneku přímo k otočné komorové násypce. Tento systém nevyžaduje zásobník na pelety na kotli. Pohonná jednotka pro flexibilní šnek se montuje přímo na kotli na otočné komorové násypce.
Šnekové dopravníky se skládají z vodorovné a šikmé části. Bezosé, spirálovité dopravníky bývají v celku, dopravníky s pevnou osou jsou dělené. Šikmá část dopravuje palivo většinou do předzásobníku kotle nebo na vkládací dopravník k topeništi. Předzásobník je v tomto případě výhodou, protože dopravník nemusí být neustále v chodu. Pro tento druh přepravníku je důležité, aby skladovací prostory či zařízení pro pelety měly šikmé stěny/podlahy umožňující sesyp pelet k dopravníku.
Pokud takové podmínky nemáme (sklad pelet je příliš daleko či chybí sesyp), pak je nutné použít pneumatický, nasávací systém. Jeho velkou předností je flexibilita, schopnost překonat až 25 metrové vzdálenosti a pětimetrové výškové rozdíly. Princip práce systému je podobný obyčejnému vysavači. Elektrická turbína je napojená na dvě větve – jedna nasává pelety, druhá vyrovnává tlaky vzduchu mezi místnostmi. Pelety jsou neseny pod tlakem až do předzásobníku, ze kterého je vzduch odčerpáván zpět do skladu pelet. Celý systém řídí elektronická jednotka. Mezi plně automatizované kotle používající pneumatický systém patří například Vitoligno P-300 od firmy Viessmann.