Závodníci Rozehnalovi zvolili pro vytápění brikety
17.10.2014
Stát se mistrem v sajdkárkrosu, to vyžaduje perfektní souhru ve dvojici a domácí zázemí, na které je spoleh. Bratři Rozehnalovi spolu jeli na první sajdkáře už v dětství, dnes jsou dvanáctinásobnými mistry České republiky a šestkrát se dostali do TOP 10 i na mistrovství světa. Jejich dosud největším úspěchem bylo celkové vítězství závodu Mistrovství světa v Estonsku v roce 2011.
Domov mají Václav i Marek v Lazcích nedaleko Uničova. Zatímco ve sportu fandí sajdkárám, ve vytápění u nich vyhrávají na celé čáře dřevěné brikety od místního výrobce, firmy BIOMAC Ing. Černý s.r.o. Teplo domova patří k jejich hlavním devízám – ve sportu je aktivně podporuje celá rodina, bratrům dává zázemí potřebné k vrcholovým výkonům.
Kdo nesleduje sajdkárkros, asi netuší, že jste v tomto sportovním odvětví dosáhli jako reprezentanti Česka takových úspěchů. Můžete nám na úvod prozradit, jaká cesta vašim úžasným výsledkům předcházela?
Od dětských let jsme měli blízko k motorkám a všemu, co se točí kolem rychlých kol. První sajdkáru nám tatínek sestavil ze starého mopedu. V té době jsme ještě netušili, že se dostaneme v tomto sportu na světovou úroveň. Začínali jsme bikrosem, na kolech BMX, následoval motocross a od roku 1999 se věnujeme naplno sajdkárkrosu. Když jsme poprvé jeli mistrovství České republiky, skončili jsme na prvních závodech v roce 1999 na celkovém osmém místě. Další rok už to bylo první místo.
První sajdkáru vám sestavil tatínek. Jakou roli hraje rodina ve vaší sportovní kariéře dnes? Máte v příbuzných oporu, nebo musíte doma obhajovat, že tolik volného času věnujete sportu?
Podpora ze strany rodiny je pro nás velice důležitá. Bez ní bychom se tomuhle sportu nemohli věnovat naplno. Do našeho závodního týmu je zahrnutá celá rodina, táta jako mechanik, sestra jako fotografka, kameramanka, obě naše partnerky a o domácí zázemí se stará naše máma. Závodní sezóna u nás začíná na jaře a končíme na podzim. V tomto období trávíme víkendy v obytném kamionu po závodech. Ani přes zimu nesmíme polevit a čas trávíme v posilovně a tělocvičně. Velkou podporou jsou i naši sponzoři, sajdkárkros je finančně náročný sport. Na „domácí“ jste se spolehli i při řešení vytápění u vás doma v Lazcích.
Oslovili jste firmu BIOMAC Ing. Černý s.r.o., která sídlí v sousedním Uničově. Jakou instalaci vám zajistili a jak jste s ní spokojeni?
Dodali nám kotel ATMOS DC 18, který je zapojený i s akumulační nádrží o objemu 1500 litrů. Přestože jedna nádrž nám vystačí skoro na celý den, což je skvělé, uvažovali jsme ještě o druhé nádrži o objemu 1500 litrů, abychom mohli přikládat brikety jen jednou za dva dny. Pomocí automatické regulace bychom pak už jen pohodlně čerpali teplou vodu z akumulační nádrže na topení i ohřev.
Co vás dovedlo právě k briketám?
Dřevěné brikety jsme zvolili z několika důvodů. Asi hlavní byly nižší ekonomické náklady na celoroční vytápění. Spotřebujeme celkem 4 tuny briket za celý rok, pokud využijeme jarních slev od firmy Biomac, přijde nás topná sezona na necelých 20 000 Kč. Oproti dřevu chodíme přikládat čtyřikrát méně, což znamená i nezanedbatelnou časovou úsporu. I skladovací prostory pro brikety jsou třetinové. Zvykli jsme si na ně a nehodláme měnit.
Jako Komfortní teplíčko si nemůžeme odpustit na závěr trochu zvídavé otázky. Kdy jste se v poslední době „pěkně zapotili“ a kdy vám naopak chybělo „teplo domova“?
Marek: Nejvíc jsem se zapotil po svém úrazu v nemocnici, když mi lékař řekl, jak vážný úraz jsem si přivodil a jak dlouho bude trvat léčba. A stejně tak teplo domova nejvíc chybělo právě v nemocnici, kde jsem několik dní ležel po operaci kotníku. To už je naštěstí pryč a teď už to bude jen lepší.
